dobrý den,měla bych dotaz. Mám dva pejsky,oba jsou z utulku,asi tak 4 roky staří. Míšu mám 3 roky,fenku Šubinku necelý rok. Míšovi chyběla absolutně socializace na všechno,ještě dnes neumí jezdit v dopravních prostředcích bez stresu,šubinka zase nemá ráda starší chlapy a chnape po nich,i když už ne tolik jako z počátku. Míša se potuloval v pubertě po Kolíně,musel se zřejmě starat sám o sebe,takže pro jistotu utočí na všechny samce,kteří se mu nechtějí podřídit. On je to střední štíhlý pejsek,ale sebevědomí má veliký,nebo možná spíš nemá,ale chtěl by mít,tak si ho zvyšuje na jiných. S ním je to tvrdý oříšek!!! Je chytrý a zkouší co dovolím a co mu projde...jsem ho dost rozmazlila první rok,než jsem zjistila,že takovouhle špatnou výchovou s ním nevydržím!!!Něco jsme už odbourali,hlavně se snažím mít situaci pod kontrolou a být v klidu...největší problém ted je přivolání,upoutání pozornosti a zvládnout čelní střet s jiným psem na chodníku. Když vedu dva psy,kteří se zmítají na vodítku je to síla!Šubina si normálně psů nevšímá,ale přidá se ochotně k Míšovi...asi ještě je také problém volného vodítka,někdy táhnou oba,Míša víc. Pracuju na vytvoření přirozeného respektu,někdy ale už mám sama dost,takže vyjedu vztekle a pokazím to.Míša,když jsme doma,tak je to super,učí se dobře a vnímá mě..ale venku je to potíž!! Zajímá ho často vše okolo, jen ne já. I když se snažím ho zaujmout,ale v ten okamžik,kdy je zaujatý,nepomáhá pamlsek,hračka,vlastně nic,takže nevím jak na něj...je toho ještě víc,tak zatím takhle,budu vděčná za radu:)))
Taky Vám přeju dobrý
Taky Vám přeju dobrý den!
Možná Vás překvapím, ale přivolání se nijak zvlášť neučí. Nebo dokonce se nedá naučit. Pes by jednoduše do té doby dokud radostně nepřiběhne, kdy oboustranná důvěra je opravdu plnou důvěrou, neměl mít možnost testovat varianty "přijít/nepřijít". Chcete to? OK, pak tedy přijde, na vodítku opravdu nemá na výběr. Stejně tak vnímavost se hafan naučí snadněji, když pozná, že nemá na výběr. On nerozhoduje, neměl by se vůbec k podobnému rozhodování dostat. A zároveň Vy musíte být natolik sebejistá, rázná, klidná a vyrovnaná, že Vám tu Vaši roli ve smečce bude věřit.
Možná jste to už četla u mě na Facebooku, ale ono opravdu neexistuje, aby pejsek z jakéhokoliv důvodu napnul vodítko. Voďte ho na jednom prstu a vnímejte i to, co dnes jako táhnutí neberete. A tam nastavte zeď, kterou nepostaví ani nezboří nikdo jiný než Vy.
Představte si teď, že někoho neznámého potkáte na ulici a ten Vás bude přesvědčovat, ať
změníte celý svůj život, práci, ať takhle jak jste dnes oblečená Vás už nikdy neuvidí a třeba ať mu odevzdáte klíčky od auta. Proč to říkám?
Protože tak jak byste zareagovala na takového samozvaného proroka, je ideální reagovat na své psy, i kdyby se jen o chloupek odchýlili od toho co po nich chcete.
Takže asi bude následovat velký údiv: "Cože??" nebo ráznější" Dost! Co blbneš, uklidni se!".
Tohle na rozdíl od trestů funguje - komunikace, a to až přehnaná. Taková ta necvičáková...
Možná to bude znít tvrdě, ale na přirozeném respektu pracovat nelze. Buď se rozhodnete a teď a nyní se podle toho budete chovat, necouvnete ani o píď a pejsci nebudou mít na výběr nebo se budete připravovat na "jednou, možná, snad". Některé věci buď jsou nebo ne. Pokud je chci, tak je chci a nečekám na nějaký impulz zvenčí. Jde opravdu jen o rozhodnutí.
Můžete pracovat na svém klidu, to je asi nejtěžší - udržet chladnou hlavu, ale jakmile v tom zvítězíte, vyhrála jste a s Vámi i Vaši pejsci. Nejlepší bude když se s pejskama zastavíte u mně v Lysé. Na dálku se ne zas tak moc dobře radí, navíc na rady opravdu nevěřím.
Věřím na osobní rozhodnutí a na to, že každý pes má v sobě potenciál skvělého psa.
Přeji pěkné dny Vám i Vašim pejskům!
Marek
děkuju za odpověd!
přečetla jsem si jí několikrát a pro jistotu se za vámi určitě vypravím! K tomu přivolání bych ještě podotkla,že používám stopovačku,právě proto aby Míša neměl možnost volby jestli ano či ne,když ho zavolám. Musím říct,že jsem tomu ze začátku moc nevěřila,stopovačka se mi pletla všude,ale ted,kldyž se přivolání hodně zlepšilo,na ní nedám dopustit. Šubina naštěstí je žravá,takže se dobře vychovává za pamlsky,i když jí je nedávám pokaždé. Psy samozřejmě nechávám volně vyběhat,Míšu však pouze s košíkem a se stopkou,kterou za sebou tahá.Byla bych štastná,kdybych dosáhla na metu pro mě nejvyšší- ato,že Míša bude moct běhat navolno,bez koše a bez stopky,že ho odvolám od každé situace,že mu prostě budu moct věřit! a nebo spíš,že si víc budem věřit vzájemně!:)))
Myslím, že jste na správné
Myslím, že jste na správné cestě. Ona ještě není stopovačka jako stopovačka nebo spíše rozhoduje způsob jakým se používá;). Měla by být prakticky pořád jen na zemi a brát ji do rukou jen v naprosto výjimečných případech. I stopovačku by si měl totiž pejsek zasloužit. Stejně jako pak běhání na volno.
já toho mám tolik k řešení,že
já toho mám tolik k řešení,že si jdu ted sepsat seznam,abych na nic nezapomněla a těším se jak si s tím poradíte:)))nebo vlastně poradíme,určitě se také zapojím:)))))díky moc!