Můj skvělý pes Forrest...Aneb ,,vím,že nic nevím":)))

Zvláštní den...Od rána nějak ,,nic "nešlo,což se někdy stává častěji než bychom si přáli...Mnoho zdánlivě důležitých i méně důležitých myšlenek mně pádilo hlavou,jak stádo splašených mustangů...Bylo ráno,poslušný Forrest čekal u dveří...Nebudu lhát,po probdělé noci,která jaksi dobrá nebyla a ,,hluchém" telefonu mého pana MUDr. jsem usoudila,že je nutné ,,Vstát...:)" Mrkla na Forresta a problesklo mně hlavou,že hodný je,ale vůbec si nehraje...Proč si nehraje?:(Je zdravý,ale...Co za tím je?...Vyběhli jsme ven ,i když vycházek má ,,habaděj":)Viděla jsem,jak mě pozorně sleduje,snaží se a já se začala pomalu,ale jistě usmívat...Ne falešně pozitivně,abych byla ,,in",ale vnitřně....)A ,,šlapali jsme",člověk a pes ,naprosto sehranný tým...Najednou mě chytil poprvé za dlan a zatočil lehce se mnou:,,Prober se ,děvče,jsem zde Já!Držím tě za ruku a nepustím !Na rozdíl od dvounožců...Nepustím a neopustím!":)...Pochopila jsem starou,neměnnou pravdu...,,Pes je takový,jako je jeho pán..." Jak chtít veselost a hry od toho,kdo přijde s otevřeným srdcem a my se najednou ,,bojíme či nechceme" znovu srdce otevřít?:(Kdokoliv vkročí do našeho života,podá nám ruku či ,,packu" ,má svaté právo být milován:)Dává to nejcennější...Lásku...Vyrazili jsme za příjemného počasí,kdy po dlouhých ,úmorných týdnech opět vál čerstvý,chladivý vítr,pod jez...Tentokrát jsme byli sami,bez rušivých ,,elementů"...Voda vířila v peřejích,byla chladná,ve víru tančily první zlatavé lístky,které naznačovaly příchod podzimu...A voda hučela konejšivě,jak za mého dětství...Od odchodu Toníka jsem nezpívala,nebylo ,,proč",vše odmítala,nebotˇ se vyskytly i jiné ,,podpásovky"...Najednou mě napadlo zpívat...Zpívat tak,jak kdysi,když jsem byla děvče...Kdekoliv,atˇ to byla louka,pole či řeka...Forrest přiběhl a poprvé se začal válet radostí přesně na místě ,kde lehával Toník...Pochopil...A seshora ze skal se sbíhalo méně početné obecenstvo,občasní kolemjdoucí...I oni měli v očích radost ,mávali a tleskali...Nadešel čas návratu domů.Forrest v pohodě hopsal přes šutry a já?:) Zahanbena výkony mnoha handicapovaných nejen v ,,běžném" životě,ale i běžcem Pistoriem,který se postaví na start se zcela zdravými,by právem zvedl lidi na OH ze sedadel,jsem slézala skalní útesy...Nejsou ,,horolezecké",leč jsou prý ,,zrádné".A 3 x...Nahoru,dolů,nahoru ,dolů,nahoru ,dolů...Nahoru!...A zaslechla jsem:,,Hele,Spidermanka":)))...Bylo to pro mě jako :,,Go..!":)))...A Forrest?:)Ten se doma poprvé smál!!!:)