Anketa

Těšíte se na procházky s Vaším psem? :

Můj první pes

Říká se, že každý první pes má nějaké chybičky ve výcviku a výchově. Vlastně bych skoro řekla, že je to pomalu pravidlo. První pes může být z útulku, z chovatelské stanice nebo z neznalosti od množitele či domácího odchovu. Utrápení psi s pochromanou minulostí to mají se svým pánem mnohdy velmi těžké. Pán neví, jak se chovat, neví, jak se psem pracovat, pořádně ani neví, jak psa naučit sedni.

Když mluvím nebo si čtu o minulosti různých "psích psychologů" nebo cvičitelů na cvičáku, říkají, že jejich první pes je naučil nejvíce věcem. Naučil je psímu chování, principu smečky, a přesně tak to má být. Každý u svého prvního psa nejprve pozoruje a učí se z jeho chování, prožije s ním celý život, je to pes, který naučí svého pána nejvíc, protože spolu začínají od naprosté nuly. U  prvního psa je nejtěžší naučit se soužití. Je to pohled na svět z úplně jiného úhlu. Je to zodpovědnost, týmová spolupráce, radost i starost.

Můj první pes mě učí základy, složitosti i problémy psího světa. Učí mě, že když jsem já a on, tak to není já a on ale jsme to my. Učí mě, že ať jsme doma nebo venku nebo jsme každý někde jinde, stále jsme to my, naše komunikace. Učí mě, jak být sebevědomou a nebát se překážek. Díky němu mám lepší náladu a mohu s někým sdílet své radosti. Díky němu vím, že stejně jako já tu budu pro něj, bude i on vždy připraven jít se mnou a ničeho se nezaleknout.

Myslím, že první pes se do srdce a mysli zaryje nejvíce. Je to náš start, nejdůležitější bod jakékoliv další práce se psy. Je to pes, na kterém se většinou nejvíc zkazí a nejvíc se toho musí napravovat, ale i tím se učíme. Důležité je poučit se ze svých chyb a pokračovat se stejnou láskou, pýlí a dobrou náladou jako doposud.

Chtěla bych všem, kteří mají svého prvního pejska, popřát bezproblémové soužití, hodně radosti, trošku starostí a pokud jste stále naladěni na pozitivní vlnu, tak i další pejsky a další soužití s velkou smečkou (lidskou i psí), možná právě vy budete v budoucnu dobří vyhledávaní "psychologové" nebo zachránci zvířat, kterých není nikdy dost.

první pes

Moc hezký!!! Můj první  pejsek je jednoznačně Míša,nebot ten mi nic nedá zadarmo!:)) i když byli kolem mě psi celý život už od kolébky,nikdy jsem žádného vyloženě nevychovávala ani necvičila- prostě jsem je milovala a oni mě:)) krmila jsem je,mazlila se,když byli nemocní,tak jsem je ošetřovala,dvěma jsem zachránila život a ti by se pro mě snad i zabili:)) ale protože to nebyli vysloveně moji psi,ale prarodičů nebo jiných příbuzných,tak jsem si s výchovou hlavu nelámala. A přesto mě ti psi poslouchali! Později jsme si pořídili fenku,o tu se starala moje starší dcerka,já jen krmila a mazlila:)) Arinka s náma byla 16 let,ale moc jsem se od ní nenaučila. Až přišel Míša- divoch a agresor,mazlíček a cholerik:)) Od něj jsem se naučila hodně a ted,když přibyla eště Šubís,tak se učím jak žít ve smečce!:))Je to opravdová škola a těším se až uspěšně složím maturitu a já i mojo psi si budeme dokonale rozumět na první pohled!Určitě to zvládnem,jsme totiž skvělá smečka!:)))

Moc pěkný článek. Dík pfufí!

Moc pěkný článek. Dík pfufí!

Přihlášení

Něco z fotogalerie:

rozprava.jpg