Anketa

Těšíte se na procházky s Vaším psem? :

Jak vyvrtat díru do vody

Dnes a denně se setkávám s názory, že vše je lepší raději 100x ověřit. Zkoušet a zkoušet, čekat a čekat, nahlížet z 360 možných úhlů pohledu a ještě i potom být raději opatrný. Co když jsme na něco zapomněli. Zeptáme se toho a toho odborníka. No a pak dalších pěti,  u kterých, pro jistotu, zjistíme i na názor na reakce předešlých dvou odborníků. Pro jistotu, člověk nikdy neví.

Myslím, že trocha bezhlavosti a hlavně nadšení je v dnešním racionálním světě zapotřebí. Paradoxní je, že těmi racionálními myšlenkami zpravidla dojdeme k ne zrovna racionálním výstupům. Jakoby čím složitější a obecně uznávané a schválené řešení, bylo zároveň i lepší. Přitom zapomínáme na intuici, na improvizaci a krásu momentu překvapení. Raději řešíme problémy: jak vyvrtat díru do vody, jen ne nahlédnout pod povrch vlastní, objektivní, povrchnosti.

Iracionalita až infantilnost, je považována za něco negativního. Mluvit na pejsky jinak než kanonádou povelů, je v určitých kruzích považováno za nepochopení toho, jak vycvičit psa. Přitom pro mnohé, včetně mě, je vycvičený pes, jako výsledek dlouhodobého snažení, strašně málo... A můj sen to už vůbec není. Chci skvělé psy na které můžu na čtvrt hodiny zapomenout a vím, že až procitnu ze svého snění, budou oddaně hopkat kolem mě a sami si mě budou hlídat.

Že neutečou za zajícem ani za psem a to vše bez jediného povelu a pohledu na ně. Raději stanovím pravidla, která pes respektuje, než se vždy, znovu a znovu, pokoušet vykoktat ten správný povel. Nesmíš! Ne! Kolikrát to pejskovi mám opakovat než to pochopí? Celý život? A nezvládne to ani pak bez vyřčeného povelu? To není nic pro můj život a ani pro žádného z mých psů.

Když už použiju povel, tak jako na jedné z posledních procházek. Posadil jsem naše hafany, když dorazil bulík, který mě na úvod chtěl sníst a naše psí kluky jako předkrm. Běžel jsem domů pro košík, protože ten který hafan měl, si s neobyčejnou ladností, během zlomku sekundy, sundal. No a vyrazili jsme na prochajdu. Po asi čtvrt hodině a potom co mi bulíček napálil jednu krásnou ránu kovovým košíkem mezi oči, se mi rozsvítilo, že kluci nejsou s námi. Nebudu zdržovat, stejně pointu tušíte, seděli vzorně na tom místě, kde jsem je posadil a s neuvěřitelnou samozřejmostí na mě oddaně koukali, jako by podobné testy byly u nás na běžném pořádku. Tak jsem je infantilně zavolal krásným povelem "pojďte se pomazlit" a po pomazlení jsme pokračovali dál.

Infantilnost, plná náruč citů, iracionalita a víra v sebe sama? Proč ne? Lepší než přemýšlení nad pověstnou dírou do vody. Obvykle totiž můžete dostat jen dvě rozumné rady: vodu nejdřív nechte zmrznout - nebo se na to raději vykašlete.

Podobné rady, ale nechtějte slyšet ode mě.

Využijte individuální lekce pro Vašeho psa!
Výchova psů přirozeně, rychle, s radostí a bez povelů.
Zavolejte kdykoliv a zažijte to, co opravdu funguje.
Využívám přirozených instinktů psa a pozitivní motivace.
737 730 303

Přihlášení

Něco z fotogalerie:

Terry v Obi