Odpovědět na komentář

   Pejsky učím, aby si páníčka hlídali, komunikaci často i přeháním nebo to tak
může na první pohled vypadat. Zdá se, že ani nejde o povely a spousta lidí
simyslí, že mi pejsci rozumí doslova a do písmene všemu co říkám.
Není to tak a zároveň je.

     Na psy mluvím, používám klasická gesta rukou, někdy zároveň,
jindy jen jeden druh povelu, používám řeč těla, často nechám rozhodnutí na
pejscích, jen je občas ujistím, že je vše jak má být, někdy jde o komunikaci jinou
než výše zmíněnou, o které vím jen že funguje, ale vím toho málo na to abych
tu o ní zasvěceně psal. Jde o to experimentovat, pejskům věřit a nebát se, co
na to asi řeknou lidi, když můj pes není jen stroj na 5 až 10 základních povelů
a na to, že hlavně zpočátku na pejska mluvím častěji než často ;).

     Důvod je prostý: udržet pozornost psa. A že něco podobného pozornost pejska
udrží je nezpochybnitelný fakt. Pes na vás sice bude nejdřív zírat jak na blázna,
ale to jen do té doby, kdy mu jednotlivé fragmenty vašich skřeků začnou do sebe
zapadat a čtyřnohého čumáka začne tato hra bavit. Myslím, že je zbytečné a
časově a nervově náročné ;), neučit psy hlídat si své lidské žrádlodárce, vždyť je
v jejich zájmu vás neztratit. Pokud se ztratí, jejich chyba, oni to budou muset řešit,
tedy v ideálním případě by si tohle správně socializovaný pejsek měl v hlavě
srovnat. Pes by měl být permanentně něčím zaměstnaný a když to bude hlídání
si paničky/páníčka a sledování, jestli po něm něco nechce,jestli nechce sobě i
psovi udělat radost tím, že mu dovolí splnit to, co nám na očích vidí...
Je to opravdu tak jednoduché, pokud to ještě není o něco jednodušší.

     Můžete psa cvičit obranu, pořadová cvičení, točení se v kruhu tam a zpět,
dbát na precizní zvládnutí každého povelu podle příručky, můžete pejskovi vnutit
cokoliv a pes to možná udělá. Jiná možnost je zapomenout na výcvik, vystřídat
jej spíše výchovou nebo výcvik obalit lidsko-psím přístupem;). Je to jako u dětí,
s rákoskou a nekompromisním lpěním na dodržování schémat lze možná docílit
jistého výsledku, ale odvahu nazvat to výchovou by měl myslím jen málokdo.
Ta nastoupí v okamžiku, kdy dítě začne porovnávat co říkáte, jak se chováte,
co požadujete a nakolik jste s tím sami v souladu, nakolik opravdu víte co chcete
a to nejen po dítěti, ale i po sobě samých. Děti tohle neomylně vycítí a zařídí se,
ne podle doporučení moudrých rodičů, ale podle toho, co moudří rodičové
s životem provádějí. Rozpory chtěného a konaného se stávají pro děti pravidlem
chování a dokonale tak kopírují vzorce chování rodičů.

     Pejsci jsou v tomhle taky mistři a rozeznají naprosto jednoznačně jestli
si za tím co chceme opravdu stojíme, jestli to náhodou neplatí jen někdy,
jestli víme co chtít můžeme, co musíme a co raději ne, jestli chtějíce usměrňovat
někoho druhého, stojíme oběma nohama pevně na zemi
nebo zda i vstát je pro nás nadliský výkon...

      Pokud máte jakékoliv připomínky, dotazy, pejsky s kterými nic nepohne,
ozvěte se kdykoliv, výchovou psů se zabývám přes 16 let a rád vám
a vašemu pejskovi pomůžu najít k sobě cestu, komunikační kanál.
Rasa nerozhoduje, nerozhoduje věk psa, ani špatné zkušenosti psa,
údajná tvrdohlavost je spíš výmluva než popis povahy psa.

Co rozhoduje je vaše snaha o změnu, změnu vašeho přístupu
a z něj plynoucí změna psa.

Využijte individuální lekce pro Vašeho psa!
Výchova psů přirozeně, rychle, s radostí a bez povelů.
Zavolejte kdykoliv a zažijte to, co opravdu funguje.
Využívám přirozených instinktů psa a pozitivní motivace.
737 730 303