JAK TO VIDÍ PES:)))

Tak kamarádi,já nevím jak vy,ale já tedy nadšený nejsem,když musím jezdit takovou tou boudou na kolečkách.Panička tomu říká auto,autobus,tramvaj,vlak...to podle toho jak je to veliký!Mně to příjde všechno stejně děsivý...dělá to hluk,klepe se to,že neudržím packy u sebe,hází to se mnou a já pak nedustojně padám z boku na bok...a nejhorší je to,když jedeme dva pejsci a já potřebuju imponovat a ono to fakt nejde..a o tom,když mám vypadat přitažlivě,když je tam fenka,ani nemluvím!...

Panička ale chce abych si zvykal,protože tam kde jsem byl štěně mě tohle nenaučili a ty veliký boudy jsem neznal vubec!Když jsme poprvé čekali na takovém stupínku,prý zastávka,a přijela veliká červená bouda,řinčela a zvonila,tak jsem měl pocit,že musím paničku i sebe zachránit a tu obrovskou boudu odehnat,tak jsem proti ní vyrazil a zuřivě jsem vrčel a štěkal...jenže panička mě zradila,místo aby se ke mně přidala ,tak mě stáhla na vodítku a vynadala mi,že tohle se nedělá!Prý by mě to mohlo zabít!No jestli bych se dal!!cha jsem nějaký kocour,či co???...No ale panička řekla,že takhle to dál nejde,že si musím zvykat..tak jsme začali jezdit pravidelně...Jenže taková bouda..co já vím jak se tam mám chovat?Když jsem ve stresu tak se vždycky musím vyčurat,to je mi pak líp,no...panička si zas dá třeba něco sladkýho,a taky jí nenadávám...jenže když jsem tý starý paní počural tu tašku,tak mi vynadala...Paní taky nadávala a ostatní koukali,jak se to panička snaží uklidit..to mi taky štve,že mi to pořád uklízí...zrovna jsem tam napsal ostatním pejskum jak je to tam hnusný a at si daji pozor!A ted to uklidila a nebudou to vědět!!:(No museli jsme vystoupit a dostal jsem kázání,že prý hodný pes tohle nedělá...

Tak jo,snažím se být hodný pes...tuhle jsme stáli na zastávce a byla děsná zima a sněžilo...když se mi něco nelíbí,tak to musím dávat náležitě najevo..tak jsem kníkal..no občas i pěkně nahlas zavyl,to aby si mě všimli...panička vždycky dělá jako že mě naslyší,prý abych si nezvykal...jenže ostatní lidičky jsou jiný,ty si mě všimnou hned,jak tam seím,košík na čumáčku,v zimě a sněhu a vyju...no boží neštěstí.Tak ta hodná paní,co stála kousek od nás povídá : Copak ty chudáčku,ty nechceš košíček,vid?..no hned jsem se zatvářil ještě víc utrápeně a podíval se na ní tím nejubožejším pohledem,který jsem dokázal..Paní se obrátila na paničku :Takový chudáček,sundejte mu ten košíček..určitě pak bude hodný..a je mu zimička...vid,tak pláče.."Z paničky jsem cítil,jak jí stoupá tlak,nadechla se a pak povídá" To on jen tak hraje,toho si nevšímejte.." trochu jsem se nahrbil a sklopil uši..."ale ne,jen se podívejte jak se bojí,to je tím košíčkem,nemuže dýchat,jen mu ho sundejte..."to byla fakt mooooc hodná paní..! Jenže panička trhla vodítkem,zamumlala něco,že stojíme na špatnou tramvaj a táhla mě pryč...Pak jsme za trest jezdili celou neděli tramvajema...ale je to marný,já si prostě nezvyknu,snad jen když jedeme z výletu a jsem hrozitánsky utahaný,tak to často usnu tak tvrdě,že je mi všechno jedno:))Tak packy,kamarádi,a když se to naučím,tak vám zase písnu:)))Míša